22. července 2024 Aktuality

Třicet let v Charitě Václava Keprta: Byla to, a stále ještě je, radostná a obohacující práce.

Olomouc – V polovině příštího roku tomu bude 30 let, co dnes 63letý ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt vstoupil do charitních služeb. Ve své funkci byl letos účastníkem Dnů lidí dobré vůle na Velehradě naposled. Odchází do penze a na jeho ředitelské místo hledají nástupce. V červenci 2025 už zamíří na velehradskou cyrilometodějskou pouť nový arcidiecézní charitní šéf.  

V roce 1995 se Václav Keprt stal ředitelem Charity Zábřeh. Tam působil sedm let. Do Olomouce na Arcidiecézní charitu nastoupil v roce 2002. „A bylo to hodně dobrodružné, protože jsem jel přímo do Českých Budějovic, kde tehdy zuřily povodně a já tam začal pomáhat koordinovat charitní pomoc. Až teprve někdy za měsíc a půl jsem se vrátil do Olomouce, začal přebírat věci a od prvního ledna 2003 doposud, tam působím na pozici ředitele Arcidiecézní charity,“ upřesňuje Václav Keprt.

Charitu a její zaměstnance podle něj nejvíc posunuly zejména události, které se zpočátku jevily jako velký průšvih. „Povodně v roce 1997 i ty v roce 2000, tornádo na jižní Moravě nebo různé jiné události, Vrbětice, Hospic na Svatém Kopečku, budování celé té charitní struktury, Covid, nyní válka na Ukrajině“ naznačil Václav Keprt některé situace jež charitní schopnosti a šíři záběru postupně formovaly.

Arcidiecéze olomoucká má v současnosti podle něj zhruba 2200 zaměstnanců plus spousty dobrovolníků a rozpočet přesahující miliardu korun. „Ročně máme v péči na 55 tisíc klientů, jimž poskytujeme téměř 300 sociálních a zdravotních služeb. Když se ale podíváte na Český statistický úřad a na jeho prognózy, tak nás za patnáct, dvacet let čeká doslova náraz do zdi, politici by měli tuhle situaci vnímat a chystat se na to, protože za pár roků budeme potřebovat pomáhat až dvojnásobku lidí,“ nahlíží Václav Keprt do budoucnosti. Dnes ví, že je nutno společnými silami budovat další kapacity. „Náš úkol je mimo jiné dělat nejenom to, co je potřeba teď, ale dívat se dopředu, odhadovat trendy, plánovat, připravovat se. Protože to máte jak s mimořádnými událostmi. Kdo je připraven, není překvapen,“ říká současný šéf Arcidiecézní Charity v Olomouci.

Jsou věci, které se podle jeho slov někdy podobají rychlé záchranné službě. „Prostě musíte je mít na skladě. Musíte je mít funkční a zrevidované. Musíte vědět, co, kde a jak. Důležité jsou připravenost a akceschopnost, kdo rychle dává, dvakrát dává. Neskutečné možnosti „být připravení“ nám dala m.j. Tříkrálová sbírka. Za 25 tel tříkrálového koledování se v ČR vybrala částka dvě miliardy, z toho v naší arcidiecézi to bylo neuvěřitelných 550 milionů korun. Vezměte si, jaká je to je obrovská síla, se kterou můžeme řešit někdy jinak neřešitelné situace, a to téměř okamžitě,“ zamýšlí se Václav Keprt a „Tříkrálovku“ považuje za velké dobrodiní. Práce v Charitě je podle něj náročná. „Ale vlastně to, že máte tu šanci, máte tu moc přinést do těch situací naději, to je něco neskutečného. Nejvíc to vidím tam, kde, jsem zažil ty nejhorší šoky. Když jsem byl třeba na Haiti a viděl umírat děti hladem. To je něco, co vám zásadně změní život. A vy tam najednou stojíte a vidíte lidi, kteří jsou zhroucení. Oni sami už tu naději nevidí. Ale vy jim můžete říct, že nemají důvod se hroutit, že nejsou sami. V tom je naše práce vlastně nesmírně radostná, obohacující,“ přibližuje Václav Keprt vnímání práce v Charitě. „Je to radostné a nádherné poslání. Mně baví vymýšlet věci, reagovat na výzvy, přesvědčovat a získávat pro to kolegy, abychom šli za nějakou jednou společnou věcí. Nejvíc hrdý jsem vlastně na tým svých spolupracovníků, na lidi kolem sebe. Měl jsem asi šťastnou ruku. Pán Bůh dal, přišli a jsou tu. Kdybych je neměl, tak už tady dávno nejsem ani já,“ uzavírá Václav Keprt své vzpomínání na svůj pracovní život, který zasvětil pomoci potřebným.