17. srpna 2022 Tiskové zprávy

Senioři oceňují rodinnou atmosféru charitního domova

Senioři si v Hluku pochvalují rodinnou atmosféru domova.

Zaměstnanci a dobrovolníci se snaží obyvatelům zpestřit život různými aktivitami.

Senioři mohou využívat také k domovu přilehlou zahradu.

Za obyvateli pravidelně přichází kněz. Při Božím těle byl jeden oltář také v zahradě domova.

V době covidu byla pro zaměstnance služba extrémně náročná.

V Charitním domově v Hluku se lidem líbí.

Charitní domov Hluk si na nedostatek obyvatel stěžovat rozhodně nemůže. Zájemci o umístění čekají na volné lůžko dlouhé měsíce a někdy i roky. Senioři oceňují rodinnou atmosféru domova.

V současné době v přízemí domu s pečovatelskou službou (DPS) nabízí 18 jednolůžkových, dva dvoulůžkové a jeden třílůžkový pokoj s komplexní péčí 24 hodin denně 7 dní v týdnu po celý rok včetně svátků. Celkem zde může být ubytováno až pětadvacet seniorů, kteří už nejsou schopni se o sebe sami postarat. Další tři jednolůžkové pokoje jsou potom k dispozici v tzv. Odlehčovací službě. Ta je určena k přechodnému pobytu lidem pečujícím o své blízké seniory ve svých domácnostech v situacích, kdy nejsou schopni na určitý čas tuto péči zajistit. Ve vyšších patrech DPS zajišťuje ubytování seniorů v samostatných bytech Městský úřad Hluk. Pokud by někdo z těchto obyvatel potřeboval zdravotní či pečovatelskou službou, je možné vše prostřednictvím Charity Uherské Hradiště domluvit a objednat.

NAVÝŠENÍ CEN
„Péči v našem zařízení v přízemí budovy zajišťuje tým čtyř zdravotních sester, třinácti pracovníků v sociálních službách, což jsou vlastně pečovatelky, čtyř pomocnic a dvou sociálně aktivizačních pracovnic, informuje ředitelka Charitního domova Hluk Eva Malůšková. Obyvatelé domova si hradí pobyt, jehož součástí je ubytování a strava. „Kvůli stále rostoucím nákladům téměř na všechno jsme museli zdražovat. Náklady na ubytování a stravu dnes naše obyvatele vyjdou na dvanáct až třináct tisíc měsíčně. Z příspěvku na péči, který seniorům poskytuje úřad práce, se potom pokrývají náklady na pečovatelské výkony. Zdravotní péči hradí pojišťovna. Příspěvek se může pohybovat podle stupně soběstačnosti od 880 do 19 200 korun,“ připomíná ředitelka domova. Pokud někdo nemá dostatečně vysoký důchod na pokrytí nákladů, doplácejí potřebnou částku obyčejně příbuzní. „Ze zákona musíme vždy dodržovat podmínku, že seniorům zůstává z jejich důchodu částka ve výši patnácti procent,“ upozorňuje ředitelka Malůšková.

POŘADNÍK NA UBYTOVÁNÍ
Volné místo v Charitním domově v Hluku neexistuje, protože je stálý pořadník s třiceti lidmi schopnými okamžitého nástupu. „Dříve na pořadníku bývalo i více než sto lidí. Přihlašovali se nám totiž předem ti, kdo chtěli nastoupit až v okamžiku, kdy budou naši pomoc potřebovat. Z rozhodnutí krajského úřadu to ale už není možné. Po domluvě jsme museli tyto čekatele z pořadníku vyřadit. Přihlásit se nyní mohou jen senioři splňující podmínky okamžitého nástupu,“ informuje ředitelka. Podobná situace je přitom i v ostatních zařízeních okresu. O ubytování v Hluku je přesto výjimečný zájem.

RODINNÁ ATMOSFÉRA
Podle ředitelky Malůškové je to především díky tomu, že jde o malokapacitní domov, což se samozřejmě liší od obrovských zařízení ve městech, v nichž jsou ubytovány i stovky lidí. „U nás panuje atmosféra rodinného typu. O každém z našich obyvatel vím prakticky všechno. Z jaké pochází rodiny, kolik má dětí, vnuků, co mají rádi, co je trápí. Blízký vztah máme i s rodinnými příslušníky, s nimiž dobře vycházíme. Pokud by zde žilo například dvě sta lidí, tak by takové osobní vztahy nebyly prostě možné, i kdyby člověk chtěl,“ připomíná ředitelka.

SKVĚLÝ TÝM
Za velkou oporu považuje skvělý tým sestřiček, aktivizačních pracovnic a pečovatelek. „Snažíme se, aby lidé nebyli stále zavření jen v pokojích. Dbáme na to, aby se každý dostal alespoň na chvilku venku. Máme mobilní zvedací zařízení a speciálně polstrovaná polohovací křesla, se kterými lze ven vyvézt i lidi trvale upoutané na lůžko. Dostanou se tak na čerstvý vzduch na zahradě nebo terase přilehle zahrady,“ říká ředitelka. Aktivizační pracovnice připravují i pro vozíčkáře zajímavý program. Patří do něho pravidelné cvičení, protahování, vzdělávání i tvořivá činnost. Prakticky po celý den je přístupná kaple, ve které se obyvatelé denně scházejí při modlitbě růžence. Jednou týdně zde potom slouží kněz mši svatou. V zákoutí zahrady je socha Panny Marie, kterou jedna ze sestřiček přivezla z Medžugorje. Za příznivého počasí je možnost modlitby a meditace v tichu i zde pod širým nebem. V Charitním domově je možné si objednat rehabilitaci, masáže, pedikúru a další služby včetně například návštěvy kadeřnice.

HORKÉ CHVÍLE
Doslova horké chvíle zažívali všichni zaměstnanci se svými klienty v období pandemie covidu. „Nejhorší byla první vlna, kdy prakticky nikdo nevěděl, co nás čeká, jestli bude moct naše služba vůbec pokračovat. Některá města se kvůli šíření nemoci uzavírala, a tak jsme se museli připravit i na tuto variantu. Pro případná hromadná úmrtí jsem musela nakoupit pytle a mít připravenou garáž. I tyto přípravy pro mne byly velice stresující. Naštěstí k ničemu takovému nedošlo. Máme velmi šikovné sestřičky. Pokud někdo z našich obyvatel onemocněl a vyletěly mu horečky, sestřičky jim po konzultaci s lékařkami podávaly potřebné léky a infúze. Ty jim moc pomáhaly. Pacienti se zavodnili a teploty šly dolů. Díky vynikající péči našich sestřiček a lékařek jsme toto šílené období ustáli. Náročná ale byla i koordinace zajištění samotné péče, protože postupně několikrát onemocněl i personál. Byly dny, kdy jsem i třikrát předělávala rozpis služeb,“ vzpomíná ředitelka Malůšková.

HOSPICOVÁ PÉČE
Jistě není bez zajímavosti, že Charitní domov Hluk poskytuje svým klientům, kteří jsou v terminálním stavu, také paliativní a hospicovou péči. Tu zajišťuje tým Domácího hospice Antonínek, který společně provozují Charity Uherské Hradiště a Uherský Brod. „Když jsem zde před deseti lety nastoupila, tak většina lidí, jimž se zhoršil zdravotní stav, odjížděla do nemocnic, kde poté umírali. Takový postup byl proti mému smýšlení. Z dotací jsme nakoupili speciální pomůcky jako koncentrátor kyslíku, odsávačku, lineární dávkovač léků, abychom byli schopni se po domluvě s klienty a jejich rodinami postarat o každého našeho klienta až do konce jeho života v prostředí, které je mu důvěrně známé a kde je s lidmi, které má rád. K účasti na doprovázení zveme i rodinné příslušníky. Zažíváme tak mnoho dojemných a krásných příběhů. V Charitě Uherské Hradiště jsem byla u zrodu domácí hospicové péče, tak jsem moc ráda, že tyto služby nyní můžeme využívat i v našem domově. Jsem vděčná celému týmu, že se na věc díváme stejným pohledem. Jsme jedním z prvních a mála domovů pro seniory v České republice, kde paliativní a hospicovou péči nabízíme,“ říká na závěr ředitelka.