Sebeobhájci představí svou činnost a plány do budoucna
24. listopadu 2022 Tiskové zprávy

Sebeobhájci představí svou činnost a plány do budoucna

Charita Uherské Hradiště ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity Brno (FSS MU)a Kanceláří Veřejného ochránce práv pořádá 1. 12. 2022 akci s názvem Nezávislý život lidí s mentálním handicapem – fikce nebo realita?

Program odstartuje v prostorách uherskohradišťského Kina Hvězda ve 12.00 workshopem s názvem Strategické plány lidí s mentální handicapem, který povede profesor Libor Musil. Od 13.30 začne prezentace skupiny sebeobhájců a na ni naváže ve 14.00 panelová diskuze. Na 16.00 je naplánovaná vernisáž s  názvem Brána k nezávislému životu. Od 17.30 bude následovat Hate free zóna a v 18.00 promítání filmu Spolu.
„Myšlenka uspořádat akci jakožto určitou „oslavu“ nezávislého života vznikla díky projektu PINOAK, který byl již ukončen. Díky navázání dlouhodobé spolupráce Chráněného bydlení Ulita, které je součástí Charity Uherské Hradiště, s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a také s pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv, vznikla skupina Sebeobhájců Uherské Hradiště. Hlavní iniciativu přitom vyvinuli samotní fotografové, kteří se zapojili do projektu PINOAK.  Díky loňské výstavě, na které představili fotografie z projektu zaměřeného na otázku volnočasových aktivit, se rozhodli letos uspořádat druhý ročník výstavy. Tentokrát je zaujala myšlenka nezávislého života. Nakonec se ale podařilo uspořádat akci většího rozměru, jejíž součástí nebude pouze výstava, ale seznámí veřejnost se svým životem díky několikahodinovému programu,“ uvádí vedoucí Chráněného bydlení Ulita Mgr. Lenka Kaňovská, DiS.   
„O nezávislém životu lidí s mentálním handicapem  se možná mluví v určitých odborných kruzích, ale lidé o této problematice v naší zemi příliš mnoho neví. Pojem „nezávislý život“ vychází z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, respektive se jedná o článek 19 této Úmluvy, který hovoří o tom, že každý člověk, tedy i člověk se zdravotním postižením, má právo na to, aby žil svůj nezávislý způsob života a bylo mu umožněno zapojovat se do společnosti. To znamená, že každému člověku je umožněno zvolit si, kde, a s kým bude bydlet. Měl by mít zajištěn přístup ke službám, které jsou poskytovány v domácím prostředí, ale i k dalším komunitním podpůrným službám mimo domov konkrétní osoby. To vše je nezbytné, aby nedocházelo k izolaci a segregaci lidí se zdravotním postižením v rámci společnosti,“ upozorňuje Miloš Votoupal z Katedry sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity Brno.
„Naše skupina sebeobhájců funguje v Uherském Hradišti třetím rokem. Konečně o nás ví více lidí. Pokud jsou lidé, jako jsem já, tak ví, že pomáhat je lidské. Cítím to tak, protože vím, že je to dobré, i když mně dříve v mém životě příliš pomoci nebylo dopřáno. Dnes je to jinak. Chci proto pomáhat jako sebeobhájce, protože je to zapotřebí,“ míní další zakládající člen sebeohbájců Lukáš Kudlička.
Téma nezávislého života je také úzce propojeno se zajištění dostupnosti podpory daným lidem, aby jim bylo umožněno mít kontrolu nad vlastním životem a měli možnost plně se zapojovat do společnosti dle svých představ.
Zvolený termín 1. 12. 2022 se pojí s blížícím se Dnem lidských práv, který si celosvětově každoročně připomínáme 10. prosince jakožto oslavu přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948.
„Jsme velmi potěšeni, že nad celou akcí převzal záštitu ombudsman Stanislav Křeček. V rámci panelové diskuse vystoupí Vít Alexander Schorm, zástupce Veřejného ochránce práv a účastí nás podpoří také jeho další  kolegové,“ připomíná Lenka Kaňovská.

STRATEGICKÉ PLÁNY LIDÍ S MENTÁLNÍM HANDICAPEM - WORKSHOP

Vede: prof. PhDr.Libor Musil, CSc.
Libor Musil je profesorem sociální práce na Masarykově universitě v Brně. Zajímá ho, zda a jak sociální pracovníci pomáhají obyvatelům chráněných bydlení žít nezávislý život a co si o tom myslí obyvatelé chráněných bydlení.

OBSAH WORKSHOPU:

Obyvatelé chráněných bydlení sledují své vlastní strategické plány
Otázka je, jak podporovat zapojení obyvatel chráněných bydlení do života v místní komunitě. Odborníci na tuto otázku většinou odpovídají tak, že popisují strategie pomáhajících pracovníků, kteří působí ve prospěch zapojení obyvatel chráněného bydlení. Vzácně uvádějí strategie pěstování dovednosti obyvatel chráněných bydlení učit se sám. Ukazuje se, že obyvatelé chráněných bydlení mají a sledují své vlastní strategické plány.  Worshop je určen všem, ale způsob podání je přizpůsoben snaze sdělit obsah odborné/ho debaty/článku Libor Musila obyvatelům/uživatelům sociálních služeb jako např. chráněné bydlení.

Prezentace vlastní činnosti skupiny sebeobhájců:
Sebeobhájci jsou lidé, kteří se snaží mluvit za sebe i za ostatní lidi s handicapem; Učí se hájit svá práva; rozhodovat se, byt nezávislí a přebírat odpovědnost sami za sebe. 
- zajímá vás, co všechno sebeobhájci dělají?
- chcete se dozvědět víc o tom, co už se sebeobhájcům v Uherském Hradišti podařilo?
- chtěli byste vědět, jak se zapojit do jejich aktivit?
- na všechny tyto otázky dostanete odpověď v programu vedeném samotnými sebeobhájci.

Panelová diskuze na téma nezávislý život lidí s mentálním handicapem
V současné době dochází k pozitivním změnám skrze přechod lidí s mentálním handicapem z velkých ústavních zařízení do menších služeb umístěných přímo v komunitě.  Významným argumentem pro podporu nezávislého života je článkem 19 Úmluvy o právech osob s postižením, který říká: „osoby se zdravotním postižením by měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí".  Nezávislost není spojena jenom s vlastní kapacitou ale i s dostupností podpory. Pro nezávislý život v komunitě by však byla potřebná specifická podpora. Pro ni jsou významné následující principy:
- Lidé s handicapem jsou stejnými občany jako lidé bez něj.
- Stejně tak by měli mít možnost rozhodovat o okolnostech svého života a mít nad ním kontrolu.
- Též by měli mít možnost zapojovat se do komunity podobně jako lidé bez postižení. V rámci panelové diskuze bychom rádi hovořili o podobě této podpory a o tom s jakým pojetím nezávislého života v našem prostředí pracujeme

Panelovou diskuzi budeu moderovat:
prof. PhDr. Libor Musil, CSc. - Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Pozvání do Panelové diskuze přijali:

Tomáš Červený
– sebeobhájce z Uherského Hradiště
Jeroen Knevel – vyučující sociální práce na Utrecht University of Applied Sciences, Nizozemí
JUDr. Vít Alexander Schorm – zástupce veřejného ochránce práv
Mgr. Martina Juricová - metodička sociální péče, oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje
Ing. Dalibor Jirásek – předseda komise sociální a zdravotní města Uherské Hradiště
Mgr. Lenka Kaňovská, DiS. – vedoucí a sociální pracovnice Chráněného bydlení Ulita, Charita Uherské Hradiště, podporovatelka procesu transformace a deinstitucionalizace

Vernisáž Brána k nezávislému životu
Výstava s názvem Brána k nezávislému životu byla vytvořena sedmi aktivními fotografy. Je věnována pohledu samotných lidí s mentálním handicapem na to, co je pro ně nezávislý život. Můžete se tak seznámit s tím, co považují ve svém životě za důležité.  V rámci vernisáže představí jednotliví autoři své fotografie a provedou návštěvníky celou výstavou.

Hate free zóna
HateFree Stories představuje prostřednictvím krátkých videí inspirativní příběhy marginalizovaných lidí nebo bohulibé projekty napříč Českem.  V programu budou postupně představeny příběhy několika lidí s postižením, kteří museli nebo neustále musí překonávat nejrůznější překážky, aby mohli žít samostatný život podle svých představ, plnit si své sny a jít za svými cíli.  Uvidíte například příběh Lukáše Kudličky z Uherského Hradiště, který musel vybojovat zpět svou svéprávnost, a podařilo se mu opustit ústavní služby a nyní žije zcela samostatně. HateFree Stories jsou jednou z aktivit HateFree Culture. HateFree Culture nabízí možnost nahlížet na věci z různých úhlů pohledu, hledat řešení s ostatními a především tvořit a sdílet to, na čem záleží. Organizace je v současnosti státní iniciativou reagující na nenávist ve společnosti a má zázemí Agentury pro sociální začleňování při Ministerstvu pro místní rozvoj. Vznikla jako iniciativa lidí, kteří usilují o život bez násilí a nenávisti a jsou přesvědčeni o existenci rozumných, kreativních a inovativních cest, jak zlepšit vzájemné soužití, respekt a toleranci.

 Kontakty:

Kancelář Veřejného ochránce práv: Mgr. et Mgr. Romana Jakešová: tel.: 542 542 339, e-mail: romana.jakesova@ochrance.cz

FSS MU: Mgr. Miloš Votoupal, Ph.D: e-mail: votoupal@mail.muni.cz

Vedoucí Chráněného bydlení Ulita Charity Uherské Hradiště: Mgr. Lenka Kaňovská, DiS.: tel.: 604 222 171, email: lenka.kanovska@uhradiste.charita.cz

PŘESNÁ DEFINICE ČLÁNKU 19: Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti
Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se
zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném
základě s ostatními, a přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se
zdravotním postižením usnadnily plné užívání tohoto práva a jejich plné začlenění a
zapojení do společnosti, mimo jiné tím, že zajistí, aby:

a) osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě
s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a nebyly nuceny žít ve specifickém
prostředí;
b) osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám poskytovaným
v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním
službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a
začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci;
c) komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na
rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotním postižením a braly v
úvahu jejich potřeby.

Zdroj