Je jí 52 let, studovala v Olomouci na Cyrilometodějské fakultě, obor křesťanská výchova a přitom ještě absolvovala studia na Střední zdravotnické škole obor všeobecná sestra. Aby toho nebylo málo, tak se pak rozhodla pokračovat ještě na Vyšší odborné škole Caritas v oboru charitní a sociální práce.
Řeč je o Pavle Zahrádkové, která od července 2019 pracuje v Charitě Uherské Hradiště na pozici vedoucí Terénní odlehčovací služby a od roku 2020 působí jako koordinátorka terénních služeb. „ Svou práci mám velmi ráda, nedovedu si představit, že bych pracovala někde jinde. Mám ráda kontakt s lidmi, ráda si vyslechnu jejich příběhy a osudy. A mám velké štěstí, že pracuji s úžasnými kolegyněmi a kolegy,“ přiznává Pavla Zahrádková.
Přibližte čtenářům, čím se Terénní odlehčovací služba svaté Hedviky zabývá, jaké jsou její cíle a kdo jsou její klienti.
Terénní odlehčovací služba je tu pro zájemce, kteří se starají o člověka se zdravotním nebo chronickým onemocněním, nebo jsou vysokého věku a potřebují pomoc jiné osoby. Cílem je umožnit pečující osobě odpočinek nebo vyřízení si svých záležitostí ať už u lékaře, na úřadech, v klidu si nakoupit nebo si zajít na procházku, zaplavat, prostě si jen tak odpočinout. Našimi klienty jsou mladí lidé od 19 let až po starší seniory nad 85 let.
Kde má tato služba základnu a jakým způsobem ji zájemci mohou kontaktovat?
Naše služba sídlí v Rybárnách na Moravním nábřeží 81 v Uherském Hradišti. Většinou mě lidé kontaktují přes telefon nebo emailem. Někteří přijdou i osobně, všechny varianty jsou možné.
O kolik klientů se v současnosti služba stará a jaký počet pracovnic je má na starosti?
V současné době máme 51 klientů, o které se stará 15 pracovnic v sociálních službách, které přijíždí za našimi klienty do jejich domácností.
Co byste všeobecně potřebovali zlepšit, aby služba fungovala lépe než teď.
Myslím, že služba je nastavená v současné době dobře, jen nás velmi limitují různé uzavírky a omezení na cestách. Vzhledem k tomu, že jezdíme ke klientům na určitý čas, kdy má pečující osoba domluvenou třeba návštěvu lékaře, je pro nás velmi složité tento čas dodržet, když stojíte i ¾ hod v zácpě. A že těch kolon je nyní po Uherském Hradišti hodně, si asi nemusíme říkat. Toto je asi to, co nás nejvíc trápí.
Jste zároveň i koordinátorkou terénních služeb, v čem spočívá náplň vaší činnosti v tomto ohledu?
Charita Uherské Hradiště má několik terénních služeb, které se mohou navzájem propojit nebo doplnit. Nápad na koordinování těchto našich sociálních služeb přišel od vedení Charity Uherské Hradiště, pro zlepšení komunikace se zájemci o nějakou sociální službu a taky mezi jednotlivými středisky terénu. Náplní koordinátora terénních služeb je podat informace o našich službách, zjistit, co zájemce potřebuje, pokud je to potřebné a zájemce si neví rady, zajede do domácnosti a přímo na místě zjistí, co by bylo potřebné. Naše charita má i domácí zdravotní péči a mobilní hospic, takže úzce spolupracuje i s těmito službami a zájemcům předává informace o těchto službách, pokud je zájemce potřebuje. Zároveň poskytnu i
základní informace o příspěvku na péči, půjčení kompenzačních pomůcek apod. Je to ulehčení pro zájemce o službu, když má komplexní informace, a pak se může rozhodnout, co všechno využije.
Jaká zjednodušení chystáte pro klienty terénních služeb?
Vzhledem k nepřebernému množství dokumentů, které musíme vést, asi moc zjednodušení není možných. Ale připravujeme na naše webové stránky piktogramy a k tomu vysvětlení, co si mohou pod jednotlivými základními činnostmi představit. Dnes už máme na stránkách pečovatelské služby krátké příběhy, co obsahuje například činnost péče o vlastní osobu. Předpokládám, že díky obrázkům a příběhům více přiblížíme naši práci.
Pokud by měl někdo zájem o práci v pečovatelské službě, jaké předpoklady by měl splňovat, co se vzdělání a povahových vlastností týká?
Práce pečovatelky je náročná nejen fyzicky, ale i po psychické stránce. Předpokladem pro výkon této práce je odolnost vůči stresu, především velká empatie k lidem s různým postižením a onemocněním a v neposlední řadě i časová flexibilita. Požadavky na naši péči není jen v dopoledních a odpoledních hodinách, ale i večerní služby jsou potřeba u klientů vykonat, takže pečovatelky nemají „padla“ v 15.30 hodin, ale pracují až do pozdních večerů. A co je nejdůležitější, tak potřebujeme, aby zájemci o práci pečovatelky v terénu byli aktivními řidiči. Bez auta se nedá dělat terénní služba v tak velkém rozsahu, jaký poskytujeme. Důležitá je taky trpělivost a pokora. Vstupujeme do různých domácností, kde jsou všelijaké vztahy. A podle mých zkušeností jsou pečovatelky někdy takovou vrbou a zároveň člověkem, kterému ten klient věří a svěří mu i různá trápení, které by nikomu z blízkých neřekl. Pečovatelka toto slýchá i opakovaně, a pokud není dost trpělivá, tak může dojít ke konfliktu.
Pavel Bohun