Obyvatelé domova se mají stále nač těšit
27. října 2022 Aktuality

Obyvatelé domova se mají stále nač těšit

Oslavy fašanku, Velikonoc, Dne matek, letní výlety, posezení u burčáku, návštěva Mikuláše, zpěváků a muzikantů i předvánoční setkání není výčet akcí nějakého kulturního zařízení. Jde o aktivity, které pro své obyvatele připravují pracovníci Domova pokojného stáří v Boršicích u Buchlovic.

„Snažíme se všem pobyt v našem zařízení Charity Uherské Hradiště zpříjemnit, aby se tady každý cítil skutečně jako doma,“ říká v úvodu našeho setkání vedoucí domova Julie Chovancová. A to se zdejším pracovníkům skutečně daří.
'
Pořadník na ubytování
Dokladem toho je skutečnost, že je kapacita domova stále zcela naplněna a lidé zde na umístění čekají i více než rok. Čekací doba se odvíjí také od toho, v jakém pokoji chce žadatel bydlet. Největší zájem je samozřejmě o jednolůžkové pokoje. Mezi obyvateli převažují lidé z Uherskohradišťska, ale aktuálně zde bydlí i muž z Břeclavska, ale mezi žádostmi je jedna i z Šumperku. Přespolní mívají o ubytování v Boršicích zájem, protože odsud pochází anebo díky vazbě na své rodinné příslušníky, kteří zde žijí. V převážně jednolůžkových, ale také dvou a třílůžkových pokojích je ubytováno jedenatřicet seniorů.  Ze všechny pokojů je nádherných výhled na okolní krásnou krajinu Slovácka. Někdo se může potěšit pohledem na vinohrady a jiný na kopce s hradem Buchlov a sousední Barborkou.

Podmínky přijetí
„Ubytováni zde mohou být lidé nad pětašedesát let, jimž byl přiznán minimálně první stupeň příspěvku na péči. Jeden den zde vyjde včetně ubytování, stravy a všech služeb na 405 až 455 korun dle typu pokoje. Kdo má nižší důchod, tak má sníženou úhradu. O uhrazení nedoplatku se individuálně domlouváme s rodinami. Je zcela na jejich svobodné vůli, jestli se rozhodnou nedoplatek uhradit nebo ne. Lidé s nižšími důchody a bez blízkých, co by je podpořili, mají potom snížené úhrady,“ informuje o podmínkách přijetí Julie Chovancová. Péči o obyvatele zajišťují čtyřiadvacet hodin denně po celý rok včetně všech svátků čtyři zdravotní sestry, dvanáct pečovatelek, dvě aktivizační pracovnice, dvě sociální pracovnice, dvě uklízečky údržbář a obsluha v kuchyni. Tento tým pracuje ve službách, přičemž nejsou všichni zaměstnáni na plný úvazek.

Režim dne
Každý den začíná v domově ranní hygienou, po které následuje snídaně, oběd, svačina, odpolední program a večeře. „Hygiena se samozřejmě musí dělat i v průběhu dne, protože je většina našich obyvatel inkontinentních. Navíc jednou týdně na každého čeká koupel. Pro ty, kdo jsou ležící, máme mobilní vanu. Aktivizační pracovnice připravují programy pro skupiny i jednotlivce. Jedná se o různé druhy rehabilitace. Někteří obyvatelé chodí ale i sami ven na procházky. Máme tady také rotopedy a venku přístroje na cvičení. Mnoho klientů už je ale kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže využívat,“ přiznává Julie Chovancová. Dále připomíná, že se mnozí obyvatelé těší na různé pravidelně se opakující svátky a slavnosti. „V létě jezdíme také na výlety. Pokud je to jen možné, tak vezmeme s vozíčky co nejvíce našich obyvatel. Jako dobrovolníci s námi jezdí i náš pan ředitel Jiří Jakeš a manažer Dalibor Jirásek. Každý z klientů musí mít totiž svého asistenta. Letos jsme tak byli v Květné zahradě v Kroměříži a při té příležitosti jsme navštívili řeholní sestřičku, která u nás sloužila. V minulých letech jsme se ale plavili také po Baťově kanálu, navštívili nedalekou Smraďavku či poutní kopec Antonínek,“ prozrazuje vedoucí domova. V blízké době se budou moct obyvatelé domovy zúčastnit kanysterapie.

Duchovní služba
Velkou výhodou je stálá duchovní služba. V přízemí domova je totiž kaple, kde salesiánský kněz P. Jan Gacík, který v areálu se seniory žije, slouží každý všední den ráno v sedm hodin mši svatou. Nedělní bohoslužba potom začíná v 10 hodin a zúčastnit se jí mohou i ostatní obyvatelé Boršic. „Jsem šťastná, že mohu jít každé ráno na mši. Bez toho bych umřela. Do kaple se zajdu také každý den pomodlit růženec. Je to pro mne velká posila.  Všichni jsou na mě moc hodní, i když se mně samozřejmě stýská po vlastním domově, kde jsem prožila celý život. Bydlím tady pátým rokem,“ prozrazuje Anna Kamarádová. O kapli pečují řádové sestry, které žijí v areálu domova a vedou také bohoslužby slova. „Sestřičky z řádu Milosrdných sester svatého Kříže dochází také za našimi ležícími obyvateli s povzbuzením i svatým přijímáním. Jsme moc rády, že je tady máme,“ připomíná vedoucí domova.

Odlehčovací služba
Součástí domova je také tzv. „odlehčovací služba“. Využít ji mohou lidé, kteří pečují o své blízké a potřebují nabrat sil do dalších dnů. „Tyto obyvatele přijímáme maximálně na tři měsíce. Odlehčovací služba má kapacitu devíti osob ve dvou jednolůžkových, dvou dvoulůžkových a jednom třílůžkovém pokoji. V současné době máme tato lůžka obsazená až do dubna příštího roku,“ říká Julie Chovancová.