Charitu v Uherském Hradišti Anna Konvalinková spoluzakládala v roce 1991 a stala se její první ředitelkou. Za svého působení na pozici ředitelky se zasloužila o vznik nejrůznějších sociálních služeb Domácí pečovatelské služby, Centra volného času (dnešní ,TULiP), Denní centrum sv. Ludmily pro osoby s postižením a na závěr svého působení v pozici ředitelky otevřela ve Starém Městě první azylový dům pro osoby bez přístřeší v regionu. V roce 1992 zajišťovala Anna Konvalinková humanitární pomoc pro válkou postižené oblasti v bývalé Jugoslávii. A právě na tuto událost zavzpomínal její syn František. „Vracel jsem se právě ze základní vojenské služby, přicházel od uherskohradišťského nádraží na Mariánské náměstí a uviděl tam stát kamiony, na které nakládali nějaké věci a celé to organizovala moje maminka. Ta mi mimo jiné řekla, že potřebuje dobrovolníky pro doprovod kamionu, jestli o někom nevím. Tak jsem se jí nabídl. Místo toho, abych zašel domů, odjel jsem s kamionem rovnou do Chorvatska. Maminka to sice oplakala se slovy: „Poslala jsem syna do války,“ ale já jsem byl rád, že jsem mohl aspoň takto pomoct,“ poznamenal František Konvalinka.