2. dubna 2024 Tiskové zprávy

Dny dobrovolnictví otevřou veřejnosti dveře šesti středisek Charity Uherské Hradiště

V letošním roce se Dobrovolnické centrum Charity Uherské Hradiště zapojuje do Dnů dobrovolnictví.

Denní centrum sv. Ludmily, Centrum svaté Sáry, Domov pokojného stáří Boršice, Charitní domov Hluk, Tulip, Terapeutická dílna Klíček. Těchto šest středisek Charity Uherské Hradiště, se u příležitosti Dnů dobrovolnictví, tedy 25. dubna, otevře veřejnosti. K dispozici však budou nejen k prohlídkám, ale také pro nezávaznému vyzkoušení si dobrovolnické činnosti. „To znamená, že kdo bude mít zájem může tam přijít a vyzkoušet si "být dobrovolníkem". Oporou mu bude pracovník zařízení, který mu ukáže, jak se lze zapojit do dobrovolnické činnosti s klienty,“ prozradil Dalibor Jirásek, zástupce ředitele Charity Uherské Hradiště, která se do Dnů dobrovolnictví zapojí. Dobrovolnické centrum k této příležitosti pořádá 25. dubna od 16 do 18 hodin besedu s dobrovolníky o dobrovolnictví. V prostorách Charity na Velehradské třídě 246 se tak zájemci můžou setkat nejenom s dobrovolníky, kteří jim rádi sdělí své zkušenosti či životní příběh. A jakými charakterovými vlastnostmi by měl disponovat člověk, který chce pracovat v dobrovolnickém centru? „Především by mu nemělo chybět nadšení a vytrvalost, ale také empatie, kreativita, či optimismus,“ poznamenala vedoucí Dobrovolnického centra Jitka Raclavská.

A právě s ní zde přinášíme krátký rozhovor.

Jsem prostě Chariťák, říká o sobě vedoucí charitního dobrovolnického centra Jitka Raclavská

Rok má na starosti charitní Dobrovolnické centrum, ale v Charitě Uherské Hradiště pracuje už čtrnáct let. Řeč je o Jitce Raclavské z Podolí, mamince tří kluků, která v rozhovoru popisuje svou cestu z lůna uměleckoprůmyslové školy až do náruče charitních služeb.

Maturovala jste na Střední umělecko-průmyslové škole (SUPŠ) v Uherském Hradišti, v oboru na hony vzdáleném od charitních a sociálních témat, která musíte denně řešit ve svém současném povolání, kam jste zamířila po maturitě, proč jste se návrhářskou činností nakonec nezačala živit?

Maturovala jsem na oboru Návrhářství a modelářství obuvi a módních doplňků. A patrně velkou předzvěstí mé cesty, byla maturitní zkouška, kdy jsem si zvolila téma: Tři podoby víry. Víra mě ostatně provází celým životem. Pár let po maturitě bylo obdobím hledání a prozření. Prosila jsem o možnost odborných stáží v obuvnických firmách ve zdejším kraji – neúspěšně. Vždy jsem byla odmítnuta. To mě hodně odradilo. A začít šít boty na volné noze? Bohužel jsem neměla finanční prostředky, které by mně to umožnily. Nyní už vím, že tak to mělo být.

Čím vším jste se zabývala, než jste začala pracovat pro Charitu? Nezkoušela jste štěstí na vysokoškolských studiích, případně kde?

Ano. Nastoupila jsem na Univerzitu Tomáše Bati do Zlína. Studium jsem bohužel nedokončila. Já jsem vysokoškolský titul vyměnila za rodinu a tři krásné kluky a nikdy toho litovat nebudu.

Jaká situace vás nakonec posunula do charitních kolejí?

Dříve jsem si myslela, že to byla náhoda. Po první mateřské dovolené jsem hledala práci..no hledala...já ji našla (nebo ona mě?) hned. A musím také říct, že já jsem hrozně ráda od dětství pomáhala potřebným, tak charitní směr byl pro mě lákavý.

Stala jste se mimo jiné vedoucí dobrovolnického centra. Co ta práce obnáší, kolik máte pod sebou zaměstnanců a jakého věkového rozpětí?

Dobrovolnické centrum byl můj sen. Práce je krásná, kreativní, ale také složitá v oblasti komunikace s různými lidmi. Já jsem sama sobě vedoucím :-)

Vím, že sháníte posily do dobrovolnického centra. Jde o plno úvazkovou činnost nebo o brigádnické pozice? Hledám dobrovolníky. Tedy ne do pozice zaměstnanců.

Jakými charakterovými vlastnostmi by měl disponovat člověk, který chce pracovat v dobrovolnickém centru?

Především nadšením a vytrvalostí, ale také empatií, kreativitou, optimismem.

Vlna uprchlíků z Ukrajiny neminula ani Charitu, ta nakonec poskytla zaměstnání i řadě Ukrajinek, zejména pro práci se svými krajany, kteří se uchýlili do pomocných charitních sítí. Kolik Ukrajinek je zaměstnáno u vás v dobrovolnickém centru, případně v jiných odnožích Charity a jakou činností se zabývají?

Ukrajinky zde jako zaměstnankyně nemám, ale některé vykonávaly dobrovolnickou činnost.

Věnujete se také PR Charity. Máte na starosti její web i facebookový profil, v čem vás naplňuje i tato práce?

Musím říct, že úplně ve všem. Učím se novým věcem nejen na PC a to mě hodně baví. Nutí mě to se neustále rozvíjet.

Určitě vám zaměstnání zasahuje do rodinných záležitostí neboť si častokrát musíte tzv. tahat práci domů, jak to vnímá vaše rodina, manžel a tři synové?

Za tu dobu si už zvykli. Ví, že tím žiju. A oni vlastně taky. Učím je, aby byli k lidem tolerantní, pomáhali druhým. A nejlíp se učí osobním příkladem. Vlastně to asi neberou ani jako, že pracuji - prostě jsem Chariťák.

Pokud byste si mohla vybrat, k čemu byste měla blíž na plný úvazek, k dobrovolnickému centru nebo k PR?

To je hrozně těžká otázka. Obě dvě pozice mně přirostly k srdci. Každá jinak.

Od vašich středoškolských let už uplynula celá dvě desetiletí. Když se někdy ohlédnete zpátky, nelitujete toho, že se z vás nakonec nestala obuvnická návrhářka?

Ne. Dostala jsem mnohem víc než slávu. Mám práci, která mě baví, naplňuje, mám milujícího manžela, úžasné děti a rodinu o kterou se mohu opřít. To je opravdu mnohem víc než sláva, ne?

Jitce Raclavské je 41 let, vystudovala na SUPŠ v Uherském Hradišti, obor Návrhářství a modelářství obuvi a módních doplňků. Je maminkou tří kluků ve věku 17,11 a 3 roky

Pro Charitu Uherské Hradiště pracuje s přestávkami na krátkou mateřskou dovolenou od roku 2010. Působila také jako pracovnice v sociálních službách. Nyní má na starosti správu webových stránek, facebookový portál, přípravu akcí, propagačních materiálů a vše co je spjaté s vedením Dobrovolnického centra.