Beseda s Marií Svatošovou

Beseda s Marií Svatošovou

Oblastní charita Uherské Hradiště přivítala jedinečnou ženu - MUDr. Marii Svatošovou, zakladatelku a vůdčí osobnost českého hospicového hnutí. Při své návštěvě v Uherském Hradišti uspořádala nejen autogramiádu své nové knihy- Neboj se vrátit domů - Marie Svatošová v rozhovoru s Alešem Palánem, ale zapojila se i do besedy. Beseda byla vedena další osobností a to Lenkou Fojtíkovou, redaktorkou, moderátorkou a fotografkou. Spojení těchto dvou žen nám již v samém úvodu dávalo tušit, že beseda bude velmi příjemným zážitkem.

             Lidé měli možnost klást paní Svatošové otázky dle svého uvážení a tato šarmantní dáma se nenechala nikdy vyvést z míry a vždy se i tak závažné téma snažila okořenit špetkou humoru.

               Marie Svatošová otevřela první hospic v České republice v roce 1995 Červeném Kostelci. Kromě toho nějaký čas organizovala domácí péči Katolické charity, v roce 1993 založila občanské sdružení Ecce homo - Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí. Je držitelkou medaile Za zásluhy III. stupně z rukou prezidenta Václava Havla či medaile Za zásluhy o stát z rukou prezidenta Miloše Zemana. MUDr. Svatošová je také spisovatelka a publicistka, její fejetony můžeme číst kromě jiného v Katolickém týdeníku. Je autorkou knih Hospice a umění doprovázet, O naději, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, Normální je věřit a řady dalších.

 

A jak včerejší besedu vidí paní Lenka Fojtíková?

To si můžete přečíst zde v jejím úpříspěvku.

 

Autogramiáda s Marií Svatošovou

Když jsem z uherskohradišťské charity dostala před časem nabídku, jestli bych nechtěla moderovat rozhovor s paní Marií Svatošovou, s radostí jsem souhlasila. Marie je totiž člověk, kterého si moc vážím. Přestože je to „borka“ v mnoha směrech, tak si na mistra světa nikdy nehrála. S Marií jsme se seznámily záhy po vraždě P. Ladislava Kubíčka v roce 2004. V té době totiž  začala psát knihu Až k prolití krve a já ji do ní napsala své svědectví o setkání s tímto vzácným člověkem a také dala k dispozici jedinou jeho fotku, kterou jsem v archivu měla. Vyfotila jsem ho tehdy ještě na klasický film při jeho návštěvě Blatnice…

Poté jsme byly s Marií zhruba tři roky v hodně intenzivním kontaktu a docela dost jsme toho spolu také zažily. Pevně věřím, že nás po své smrti seznámil právě P. Kubíček. Ale zpět k dnešnímu setkání.

V okamžiku, kdy jsem na nabídku charity kývla, mně bylo jasné, že to nebude žádná legrace. Marie je mediálně velmi známý člověk, a pokud nedala za dobu svého působení stovky rozhovorů, tak desítky jich byly zcela jistě. Udělat rozhovor s takto mediálně „profláknutým“ člověkem proto není žádná legrace. Vždyť už  snad na všechny otázky, které ji kdo mohl položit, odpověděla!

A zvlášť nyní, když s ní Aleš Palán napsal knihu rozhovorů! V ní už bylo zcela jistě  řečeno všechno. Přesto jsem do této výzvy šla a teď už mohu říct, že rozhodně nelituji! Zcela jistě zazněly otázky, na které již Marie v minulosti odpovídala, ale ona i dnes na všechny dotazy reagovala jako vždy skvěle. Bylo to prostě úžasné setkání nejen pro mne, ale i pro posluchače, kteří přišli. Na závěr zhruba hodinového povídání jsem všem přítomným připomněla, že jsme se při rozhovoru jen lehce dotkly Mariiny činnosti v hospicovém hnutí, evangelizačních kurzech Alfa, do kterých se s vervou pustila v Praze Řepích, kde žije a samozřejmě nemohly chybět otázky nedávno vydanou knihu Neboj se vrátit domů. Kdo se ale o Marii chce dozvědět skutečně hodně, měl by si rozhodně knihu přečíst, protože tam je prostě všechno. Z dnešního dne si tady dovoluji zveřejnit pár fotografií z autogramiády v Uherském Hradišti i ze samostné besedy v tamní Orlovně, abyste viděli, jak pohodová tam panovala atmosféra. Tak! A já valím číst!  Dobrou!

Lenka Fojtíková

http://lenkafojtikova.cz/    

 

DSC_0185DSC_0202DSC_0209DSC_0233