Pozvání k Postní almužně     

 

     

Popeleční středou začala Postní doba, tzv. čtyřicetidenní, jejímž vrcholem jsou Velikonoce. Do postních dní se nepočítají neděle. Půst nás má vést k vnitřnímu obrácení a osvobození od věcí a postojů, které naše srdce činí nesvobodné. V době postní jsme pozváni k modlitbě, půstu, almužně a můžeme i přidat k pokání (snaze o nápravu).

Postní almužna má smysl jen tehdy, je-li spojena s odřeknutím si něčeho, co si dopřáváme během roku. Může to být např. káva, zákusek, maso... Jinou formou může být návštěva, "někoho", kterou jsme stále odkládali nebo usmíření se s jiným člověkem, nesledování televize apod.

Svatý otec František říká: "Nemám důvěru k almužně, která nic nestojí a která nebolí.“

Připomeňme si podobenství o Lazarovi. Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ,Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.´Abraham řekl: „Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám“. Řekl:“Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.“ Ale Abraham mu odpověděl: „Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!“ On řekl: „Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.“ Řekl mu:“Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“Lk 16, 19-31

Boháč neměl soucit s hladovým Lazarem, který léhával před jeho domem. Jeho vnitřní slepota mu v tom zabránila, stačilo jen málo, aby zachránil svou duši, postarat se za svého života na zemi o nebohého Lazara. Postem solidarizujeme s hladovými, kterých je bohužel ve světě většina, my všichni patříme mezi bohaté, kteří se mají možnost rozdělit.

Vezměme si ponaučení z výše uvedeného podobenství a přijměme pozvání k Postní almužně, postničku (postní krabičku) si můžete přinést domů z Vašeho kostela (farnosti). Ušetřené peníze postem vložme do postničky a přinesme ji jako dar pro potřebné na mši sv. na Květnou neděli. Z naší Postní almužny jsou podporovány charitativní projekty, misie, pomoc chudým
a nemocným.

 

Mgr. Jiří Strogan

pastorační asistent

Oblastní charity Uherské Hradiště